Získáváme tři body do tabulky proti velmi zdatnému soupeři.
Ve středu 20. 5. 2026 jsme nastoupily k utkání proti TJ Doksy na jejich domácím hřišti. Ke cti našeho soupeře slouží, že se nebály hrát na velkém hřišti. To se vždy velmi cení a je vidět, že kolegové mají snahu své svěřence naučit hře velkého fotbalu a připravit je tak na kategorii U17.
A teď k samotnému zápasu. Oko diváka vidělo úplně jiný fotbal než v předchozím utkání. Oba celky se snažily využívat prostor hřiště a byly k vidění velmi pěkné kombinace i fotbalové akce. První gól se nám podařilo vstřelit po několika minutách hry. Tím se náš celek ještě více nabudil k lepšímu výkonu a chuti hrát. I když se po krátké době rozvlnila síť soupeřovy branky znovu, rozhodčí gól neuznal kvůli těsnému ofsajdu. Náš výkon to ale neodradilo a po dalším útoku se síť rozvlnila znovu. Tentokrát už bez jakýchkoliv výhrad a gól byl uznán.
Do druhé poloviny zápasu jsme tedy nastoupily s krásným skóre 2:0 a hra nám opět začala vycházet. Ochozy stadionu bouřily a fanoušci byli chvílemi na nohou díky opravdu pěkné a živé hře. Jedna šance střídala druhou na obou stranách hřiště. Zákroky brankářů byly chvílemi až nadlidské. Snaha obou celků byla ve druhé půli odměněna každému jedním gólem do soupeřovy branky, a tak utkání skončilo výsledkem 3:1 pro Lokotku.
Kapitán našeho týmu k zápasu řekl:
„Když jsme přijely na dokské fotbalové hřiště a podívaly se na oblohu, kde se honily černé bouřkové mraky, obávaly jsme se opět pořádné sprchy, jakou jsme dostaly minulý zápas ve Skalici. Naštěstí dnes z těchto mraků nezapršelo a jedinou sprchu jsme připravily my našemu soupeři.“
