Česká Lípa – Velmi úspěšnou sezonu má za sebou fotbalový oddíl TJ Loko Č. Lípa. Áčko mužů si zajistilo postup do krajské I. B třídy a dařilo se i mládežnickým kategoriím: rezerva mladších žáků vyhrála I. A třídu, starší žáci (U15) stanuli na prvním místě v KP a stali se krajskými přeborníky.
Zásluhu na letošním titulu Přeborník Libereckého kraje v kategorii U15 mají hlavní kouč Vladimír Davídek a jeho asistenti Miloslav Bukáček st. a Miloslav Bukáček ml. Právě posledně jmenový kouč odpověděl Deníku na několik otázek.
Jakým způsobem se celá sezona pro vaše družstvo st. žáků postupně vyvíjela? Prošli jste nějakým krizovým obdobím, nebo vše probíhalo hladce?
Pro naše mužstvo bylo primárně důležité pomalu najít každému hráči nějaké své místo, jelikož už se blíží do věku, kdy by si měli na nějakou pozici zvyknout a v druhé řadě zkonsolidovat sestavu s nějakým konceptem, jelikož náš tým se skládal z kluků z Nového Boru a Loko. To se nám docela povedlo a všichni respektovali náš hlavní cíl – kolektiv a disciplína. Plnili jsme takovou roli spíš bojovníků a postupně jsme začali hrát pohledný kombinační fotbal, kde byl prostor pro individuální herní dovednosti. Průběh soutěže jsme čekali upřímně těžší, než byl. Nechci tím nikoho podcenit, nebo shazovat, to chraň Bůh! Ale ta úroveň týmů je nižší, než před lety. Kluby mají poměrně málo dětí a ve spoustě z nich hrají s tím, co přijde a tím spíš klobouk dolů za to, kam někteří trenéři byli schopni ty děti v krátkém časovém úseku posunout – viz. Rapid, Semily, nebo Podještědí. Krizové období vyloženě nepřišlo, ale jaro rozhodně nebylo podle našich představ. Jen ztuha jsme doháněli formu z podzimu. Byla tam mírná stagnace v individuálním posunu. Přeci jenom drtivá většina kluků je v pubertě a je třeba to respektovat, navíc jejich fyzický vývoj způsobuje koordinační potíže, takže to chce píli a trpělivost. Všechno má svůj čas.
Která utkání byla úplně ta nejtěžší, tedy pokud nějaká byla?
Já osobně si ty zápasy moc nepamatuju, to spíš kolegové to mají v páce. Snažím se spíš pamatovat, jaké byly určité herní pochody a počínání jednotlivých hráčů, které pak společně rozebíráme na tréninku. Ale, co v paměti zalovím, tak ty těžší bývají s Pěnčínem-Turnovem, který je doplňován hráči z ligového Jablonce, Podještědí – taktéž doplněno Jablonečáky a Cvikovem, který je zase doplněn ligovým Varnsdorfem a Semily nás dokázaly také potrápit.
Kolik zápasů předem jste vy sám osobně věřil, že opět potřetí během 4 sezon, obsadíte 1. místo?
Já osobně jsem tomu věřil v půlce jara, ale utvrdili jsme se po zápase s Pěnčínem. Slíbili jsme totiž klukům, že pokud budou plnit přesně to, co si naordinujeme a pakliže budou na trénincích makat na 99%, ten titul budou mít. Zimní přípravu opravdu odmakali, pak sice přišel ten mírný ústup formy, ale i přesto si dokázali kluci poradit.
Kdo z hráčů má na tomto úspěchu nějvětší podíl?
Nikdy se za našeho působení necenili jednotlivci, ale vždy kolektiv, tak bychom to neradi měnili a necháme si to pro sebe. Jeden bez druhého bychom nebyli nic. Titul je zkrátka týmový úspěch a Zlaté míče nevyhlašujeme. Jasně, že tam jsou top karty, ale jak jsem zmínil, bez spoluhráčů by nevynikly.
To se nám potvrdilo v zápasech v Pěnčíně a Semilech, kdy nám chybělo pět hráčů, a přesto jsme dokázali oba zápasy vyhrát. Brankář nás podržel 14krát s čistým kontem, což svědčí i o spolehlivé obraně, která má vynikající silové běžce s rychlostní dynamikou. Bojovná záloha, kde je to samej štírek a v čele sniper – jednoduše dobře se doplňující tým.
Mohl byste zhodnotit výkony i rozhodčích v této krajské soutěži? Jsou na úrovni?
Komentování soudců hry není parketa pro mě, ani to není v mojí kompetenci. Moje odpískané zápasy se dají spočítat na jedné ruce, takže já rozhodně ani nemám právo komentovat výkony sudích, když sám bych to dělat nechtěl. Ale patří jim poděkování, poněvadž jsou na hřišti prostě potřební. Jinak jsme se snažili soustředit na své výkony a neřešit okolí.
Co pro fotbalový oddíl takový úspěch znamená, kdo ještě, kromě hráčů se na něm v této sezoně nejvíc podílel (trenéři, spolupráce s rodiči, atp.) ?
No, přepište dějiny, aneb vítej zlatý hattricku! Na Lokomotivě se to ještě nikdy nikomu nepovedlo. Kluci drží „x“ rekordů klubu, takže takoví malí „Zlatí hoši“. 21 vítězství v řadě, následných 13 vítězství v řadě, 3x mistři, 1x vicemistři, nějaké pohárové tituly a to všechno kluci nacpali do 4 let. To je pro ně krásná satisfakce za to, že jsme na ně jako psi, občas. Jinak bych chtěl v meziřečí dodat, že stejně úspěšná se rýsuje kategorie za námi – mladší žáci, kterou mají na starosti p. Albrecht s p. Kavenským. Byli jsme se na ně několikrát kouknout a ohromně smekám před jejich prací s mládeží, zvlášť panu Albrechtovi, který takhle výbornou práci dělá na Lokomotivě dlouhá léta, vč. pořádání turnajů, organizace, náborů atd. Ten by měl každoročně dostat pořádnej dárkovej koš! Je na nich vidět, že se neženou za výsledky, ale za posouvání mladých nadějí vpřed, což je vzácné. Jednoznačně pan Vladimír Davídek má na tom velkou zásluhu, jelikož bez něj bychom to dělat nemohli. Byl na každém tréninku, na který mohl, což se o tátovi říct nedá, poněvadž má plno práce a navíc plní funkci sportovního ředitele na Loko, takže věčně lítá, aby se postaral o chod klubu a nikdo mu s tím moc nepomůže, jelikož je tam ve výkonném výboru sám. Vlastně je i vedoucí týmu, takže autobusy, zápisy atd. je opět všechno na něm. No a o mně se to už vůbec říct nedá, jelikož já první půlku sezony byl neustále ve Varnsdorfu s 21kou. Poté jsem odešel do Stráže, ale to jsem zase měl novou práci, takže jsem občas spadl na hubu a nešel. Takže jednoznačně p. Davídek a táta na tom mají největší zásluhu.
Dostalo družstvo starších žáků nějakou zajímavou odměnu?
Každý rok dáváme dohromady věcné ceny, aby měli kluci památku. Říkáme si totiž, že každý rok se sezóna nevyhrává, což jsme opět ustřelili, takže čekáme, kdy se to, nebo kdo nás zastaví(smích). Letos to jsou trička mistrů, týmový plakát, malý pohár se štítkem pro každého, občerstvení, když se to stihne, tak i hráčská karta, no a Meisterstück na závěr bude jejich vlastní druhý film, který dávám dohromady… až to vyjde, tak to za nějaký peníz budem prodávat, jako recept.
Jak dál? Půjdete od následující sezony opět za titulem?
Kluci půjdou za titulem a já zase půjdu po nich! Budu opět tvrdší, než minule (říkám si to každý půlrok), přípravu zkrátka miluju. Sestavy a ostatní zase nechám zkušenějším. Priorita samozřejmě pro nás bude individuální herní rozvoj, koordinace a trošku si dáme do těla, co se stabilizačních cvičení bude týkat.
Starší žáci Loko Č. Lípa 2013/14
Brankář: Jakub Reitmajer (nejvíce nul v KP – 14 čistých kont z 20 zápasů).
Obránci: Dominik Husák, Jakub Kašubiak (K), Adam Holubec, Dominik Plachý, Jakub Procházka.
Záloha: Lukáš France, Jan Lupšák, Jan Doubrava, Lukáš Bukáček, Ondřej Brodský, Marek Pola, Jan Koppan.
Útok: Václav Sedláček (za dvě sezóny za dvě sezony, co je na Lokomotivě, vstřelil 91 gólů, a to celkem chyběl na 7 zápasech. První sezona 54 gólů, tato 37), Matěj Šimon, Ondřej Rusín.
Hlavní trenér: Vladimír Davídek. Asistenti: Miloslav Bukáček st., Miloslav Bukáček ml.
Otázky kladl: Radek Valenta
