Nezůstáváme pozadu, nespíme na šafránu, ba naopak naši trenéři se na konci dubna zúčastnili vzdělávacího programu budoucnosti, programu He-art. Trenéry Lokomotivy ČL tento program nadchnul a poskytli nám z něho i zpětnou vazbu:
- „Byť jsem byl už podruhé, opět jsem si přišel na nové objevy. Jako zásadní pro mě považuji odstup trenér/kouč > hráč, z hlediska trpělivosti, zprostředkování informací, forma kruhu (vše se odehrává v kruhu – 360°) a podpora autenticity hráče. Je to skvělý nástroj pro přirozený a nerušený rozvoj hráče. Začal jsem si uvědomovat, že jako trenér nemusím zastávat post toho, co všechno umí, řídí, určuje atp., ale že každý hráč má svůj styl, své myšlení i způsob nahlížení na situace a kolikrát přijde i se zajímavějšími nápady, nežli já sám, a tak můžu fungovat spíše jako zprostředkovatel. Hráč se sám hodnotí, sám si určuje tempo, sám si posouvá obtížnost, není v tom žádný tlak a více poskytuje zpětnou vazbu hráč trenérovi. Je to skvělý nástroj nejen pro sportovní, ale i pro osobní rozvoj.“ – Miloslav Bukáček ml. –
- „Z He-Artu jsem nadšený, otevřelo mi to oči. Nejvíc se mi líbí, že to přesahuje fotbal, dá se to aplikovat do jakékoli oblasti růstu, včetně růstu osobnosti. Tento přístup rozvíjí vnitřní motivaci a pozitivní schopnosti i vlastnosti potřebné k zlepšování. Děkuji za něj.“ – Tomáš Kačín –
- „Zajímavý a velmi přínosný náhled na, nejen fotbalový, rozvoj dětí a jejich kreativitu. Z mého pohledu se jednalo rozhodně o jedno z nejlepších školení, kterého jsem se zúčastnil a které mi hodně přineslo. Myšlenky a prvky He-Art programu jsou úžasné a rád bych se i nadále v tomto směru rozvíjel a své zkušenosti předával dále.“ – Jan Kubišta –
Spoluautory a současně lektory tohoto komplexního programu jsou Martin Daněk a Jiří Vorlický, kteří tento koučovsko-trenérský program rozvíjí s Luďkem Procházkou.
Co to je He-Art program? Jak byste ho stručně představili někomu, kdo o něm nikdy neslyšel?
Jednou větou jde o program koučovsko-trenérský, jehož cílem je nabídnout efektivní možnosti rozvoje potenciálu hráčů jako alternativu k jiným postupům tradičním i relativně moderním. A to hráčům, trenérům, rodičům, šéftrenérům, manažerům mládeže, celým klubům. Je postaven na hodnotách, které ve sportovním prostředí nejsou zrovna obvyklé. S nadsázkou jde říci, že někteří tradiční trenéři nám lektorům touží během prvního semináře “rozbít držku”.
Až takto bývají semináře novátorské? Co u nich tuto „agresivitu“ vyvolává?
Už jsme pochopili, že je třeba jít co nejdříve do praxe, tam totiž prožitek trenérů bourá bariéry. V momentě, kdy po krátké úvodní teorii jdeme na hřiště, rychle se averze některých obrací. Máme například krásnou zkušenost ze Slovenska, když jsme měli seminář pro MFK Ružomberok. Byl tam jeden bývalý československý reprezentant, který na nás na začátku koukal jako na zjevení a považoval nás za špatný vtip. Ještě ne začátku praxe k nám měl vyloženě odpor. Poté, co si prošel praxí, roztál a přišel si popovídat, že mu to celé dává velký smysl.
Cílem programu je efektivní rozvoj hráčů? Předpokládám, že tím máte na mysli komplexní rozvoj hráčů, nejedná se pouze o izolované zaměření na sportovní přípravu, tedy fotbal?
Ano, He-Art program slouží k rozvoji celé osobnosti hráče. To se často přirozeně projevuje i v dalších oblastech jeho života. Zároveň to celkem samozřejmě znamená větší sportovní kvalitu.
Znamená to, že současně používané metody používané v tréninkovém procesu, ať se jedná o týmový nebo individuální, jsou neefektivní?
Zde si musí každý k odpovědi dojít sám na základě prožité zkušenosti – se současnými standardy a zkušenosti na základě prožití principů He-Artu. K tomu slouží naše semináře. Bezpochyby však řada klasických tréninkových postupů jde přímo proti nejnovějším vědeckým poznatkům o mysli, mozku, učení se a spojení mysli a těla.
Jaké vidíte největší přednosti vašeho programu pro trenéry a především pro hráče?
Pro trenéry – porozumět více sobě, hráčům, procesu učení, výkonnosti a tím být hráčům více užiteční. Pro hráče – porozumět více sami sobě a svým možnostem, naučit se učit a nebýt tolik závislý na trenérech.
Je He-Art určen i rodičům? Mohou svým dětem pomoci, pokud se s programem seznámí a ztotožní? Lze principy uplatnit i v běžné výchově?
Ano, na naše semináře, ať už na He-Art nebo na další (v rámci projektů Žijeme hrou, Talentkouč) chodí i rodiče, kteří chtějí vnímat, jak svým dětem být více užiteční a jak bourat své naučené vzorce chování. Většinou přece cítíme, že máme v hlavě řadu omezení, a i když to zní možná tvrdě, řadu z nich nám nainstalovali naši rodiče a třebas učitelé. Umět změnit tato omezení a vzorce ku prospěchu dětí není snadné, ale jde to.
Jistě se to bude těžko přiznávat, ale co si myslíte, že je slabinou He-art programu, pokud tedy nějakou má?
Není to šablona a návod. Je to cesta, která začíná prací trenéra na sobě, aby vůbec mohl pracovat s hráči a nebrzdit je. To ne každý opravdu chce. Plus se ukazuje, že se objevují dezinformace o programu od lidí, kteří si jej neprožili na vlastní kůži, ale třeba viděli naše vystupování během utkání. Oni si tam ty děti dělají, co chtějí, protože je nikdo neřídí a podobně. Takže slabinou může být jeho neobvyklost a to, že fotbalové prostředí na něj není připravené. Podívejte se třeba, jak bývá kritizován trenér Vítězslav Lavička – od lidí, kteří jeho práci znají jen z televize a novin. Za to, že je moc lidský. V tomto prostředí se i lidskost považuje za slabost. A běhání a hecování kolem lajny za sílu a charisma.
Je tento program určen pouze pro fotbalové trenéry?
Využitelný je ve všech sportech, zejména ve sportovních hrách – už probíhají semináře například pro florbalovou unii a top český klub Tatran Střešovice.
Je tento program striktně určen pro mládežnický fotbal nebo je určen i pro dospělé?
Program do určité míry začínal u dospělých již před 15 lety, ačkoli se nejmenoval He-Art …, jasnou strukturu získal program po setkání nás tří. (Jiří Vorlický, Martin Daněk a Luděk Procházka). Jinak bychom řekli, že se v českém fotbale démonizuje rozdíl mezi mládeží a dospělými. Jako by to byl úplně jiný živočišný druh.
Skutečně rozdíly ve věkových kategoriích vnímáte jako marginální problém? Schopnost koncentrace, různá motivace, získané zkušenosti nebo třeba vývoj nervo-svalového systému má na trénink významný dopad?
Samozřejmě je třeba vnímat rozdíly mezi jednotlivci v ose časové (věk) i individuální. Co chceme říct je to, že pokud například přijmeme názor, že u dětí je důležité, aby je trénink zejména hodně bavil a aby se hlavně dovednostně rozvíjely, pak tento požadavek přece nekončí dosažením určitého věku. I profíka by měl jeho proces rozvoje naplňovat a měl by se cítit seberealizován. A měl by se stále dovednostně rozvíjet, protože budovat dovednosti lze nejen v senzitivních obdobích, ale i během dospělosti. Mýtus, že se dospělý hráč už moc nemůže zlepšit v technice je opravdu jen mýtus.
Kdo přišel s nápadem sestavit koncepci He-Art programu? Jak dlouho probíhaly přípravné práce před prvním praktickým seminářem? Z jakých teoretických základů program vychází?
Šlo o společný nápad, který byl výsledkem společných setkávání a vzájemné inspirace. Program vychází z praktických základů, které jsou rozvíjeny na základě nejnovějších vědeckých poznatků, našich generačních zkušeností, selského rozumu a zpětné vazby od hráčů všech věkových kategorií.
Co mohou trenéři, kteří se jich vašeho semináře zúčastní, očekávat? Co je obsahem semináře, respektive jaký je jeho program?
Praktické prožitky, nezbytné informace a jiné úhly pohledu. Ale hlavně tu praxi – vše si zažijí na vlastní kůži.
Organizujete pouze jednodenní semináře nebo i několikadenní? Kolik jste jich již zorganizovali? Máte v plánu nějaké další?
Organizujeme semináře od půldenních po několikadenní. Všechny postupně navazují. Postupně probíhají další a bývají rychle vyprodané, což je dáno i cenou – chceme být přístupní všem trenérům, kteří mají opravdový zájem. Únorový seminář v Třebíči byl beznadějně plný, další chystáme na přelom měsíce března a dubna.
Jaké máte zkušenosti s aplikací He-Art programu v praxi? Máte zpětnou vazbu od trenérů, kteří se seminářů zúčastnili, že si ho osvojili a aplikují ve svých klubech?
Oba máme velmi pozitivní zkušenosti, na kterých vlastně program vyrostl a dál se vyvíjí a tento vývoj asi nikdy neskončí. Trenéři postupně principy programu objevují a aplikují a zpětná vazba je velmi dobrá. Je třeba však říct, že ještě žádný trenér neprošel kompletním systémem našeho vzdělání, přece jen jde o nový program. Takže He-Art program v komplexu zatím provozují jen lektoři.
Program nabízí i nový pohled na koučování? Co si pod tím trenéři mají představit? Brali jste si inspiraci v manažerských kurzech?
Zde je třeba říct, že náš přístup ke koučování stojí na podobných principech, které vychází z jiných zdrojů, a proto se neustále vzájemně obohacujeme.
Martin Daněk: Koučink vznikl ve sportu, nikoli ve firmách, tam se jen rozšířil, protože bylo pochopeno, že velmi pomáhá rozvoji lidí. Využíváme know-how mimo jiné přímo od zakladatele světového koučinku, Tima Gallweye (autor metody Inner Game), který je mým velkým učitelem.
Jiří Vorlický: Můj styl koučování vychází ze zvířecího prostředí, to znamená přirozené komunikace, intuice. Snažím se zaměřovat pozornost na vnímání (všímání).
Pokud se některých z našich čtenářů rozhoduje pro účast na vašem semináře, čím byste ho definitivně přesvědčili?
Nepřesvědčujeme. He-Art asi není pro každého. Ale pokud si někdo chce s úmyslem rozvíjet se ku prospěchu hráčů prožít něco, co jinde nejen v ČR zažít nemůže, pak je srdečně zván a nechť si udělá vlastní obrázek.
